V posledních letech se objevuje čím dál více důkazů, že omezení příjmu kalorií zpomaluje proces stárnutí a může prodloužit život a zachovat mladistvý vzhled. Předkládáme některé z nich.
Co je kalorická restrikce?
U mnoha organismů má pozitivní vliv na délku života. Pokud je jim při zachování všech ostatních komponent potravy snížen příjem energie o 30 až 50 % pod běžné hodnoty, pak se jim podle studií prodlužuje život až o polovinu. Kromě toho se také zpomaluje proces stárnutí. Tento fenomén byl studován zejména u kvasinek, mušek octomilek, hlístů Caenorhabditis elegans a laboratorních krys.
Sirtuiny – geny dlouhověkosti
Snížený příjem energie vede v organismu k metabolickým změnám a k modifikaci genové exprese. Ve vztahu k prodlužování života je významná zejména zvýšená exprese tzv. genů dlouhověkosti – sirtuinů (u kvasinek se jeden z těchto genů nazývá Sir2, u savců má jeho homolog název SIRT1). V případě kalorické restrikce (KR) existují i další faktory, které se podílejí na prodlužování života organismu. Např. menší zatížení mitochondrií vede ke snížené tvorbě volných radikálů, které jinak poškozují buňky tkání.
Jak kalorická restrikce funguje?
Doktor C. Ronald Kahn, výkonný ředitel Joslin Diabetes Center z lékařské fakulty Harvardovy univerzity, vytvořil se svými kolegy geneticky modifikovanou myš, která postrádala gen, který řídí schopnost inzulínu umožnit tukovým buňkám, aby ukládaly tuk. Tyto myši tak jedly, kolik chtěly, a přesto měly o 50–70 % tělesného tuku méně. Zůstávaly déle zdravé a žily o 18 % déle než normální krysy.
První pokusy s krysami
Kalorická restrikce byla světu poprvé představena v roce 1982 prostřednictvím pokusů na krysách. Provedl je se svým týmem doktor Edward Masoro, fyziolog z Health Science Center University. K čemu dospěli:
1. VÝHODA: Prodloužení života
Zatímco první skupina krys byla krmena normálně a dožila se obvyklé délky života, která činí cca 1 000 dní, druhá skupina měla příjem kalorií snížen o jednu třetinu, avšak dostávala odpovídající živiny, včetně vitaminů, minerálů, bílkovin a esenciálních mastných kyselin, a žila v průměru 1 500 dní, tedy o polovinu déle.
2. VÝHODA: Zpomalení procesu stárnutí
Zajímavé je, že krysy se sníženým příjmem kalorií žily nejen déle, ale netrpěly ani špatným zdravotním stavem, nešedivěly a nebyly lenivé. Bílou a lesklou srst si udržely až do 40. měsíce života, někdy i déle, zatímco krysy z první skupiny jen do 24. měsíce.
3. VÝHODA: Odolnost vůči nemocem
U krys v druhé skupině byl také zjištěn podstatně nižší výskyt diabetu, šedého zákalu či rakoviny a jejich imunitní systém fungoval celkově lépe. Dokonce i linie krys šlechtěné speciálně k tomu, aby měly sklon k rakovině a dalším onemocněním, získaly jídelníčkem o sníženém kalorickém příjmu značnou odolnost. Navíc měly vyšší hladinu energie a lepší schopnost reakcí.
Nízká hladina tělesného tuku
Ačkoli byl jídelníček těchto myší opakem kalorické restrikce, měly alespoň nějaký užitek jako zvířata, u nichž byla restrikce aplikována. Z toho je patrné, že přinejmenším jeden z mechanismů skrytých za restrikci udržuje nízkou hladinu tělesného tuku.
Hladina glukózy v krvi
Obě skupiny myší mají významně nižší hladinu glukózy v krvi. Sice spalují glukózu stejně jako normálně živená zvířata, ale mají nižší příjem kalorií, takže zůstává méně nevyužité glukózy.
Hladina volných radikálů
Volné radikály jsou příčinou postupného zhoršení stavu tělesných tkání, zejména křehkých buněčných membrán. Mnozí vědci jim připisují některé z procesů stárnutí. Bylo zjištěno, že KR živočichové mají podstatně nižší hladinu volných radikálů v důsledku metabolismu menšího objemu přijaté potravy, takže jsou jejich buněčné membrány méně poškozeny.
Obnova DNA
Další výzkumy odhalily, že KR zvířata mají zdatnější enzymy napravující DNA. Právě vyšší efektivitě těchto enzymů lze částečně připisovat podíl na zpomalení stárnutí a nižším výskytu nádorů u těchto zvířat.
Snižovat kalorie nelze donekonečna
Protože potřebujeme dostatek živin, nelze omezovat příjem kalorií třeba až na třetinu běžného množství a čekat, že budeme žít třikrát tak dlouho. Ukazuje se, že v případě testovaných živočichů je pro dlouhý život optimální příjem dvou třetin množství kalorií. Při menším kalorickém objemu je obtížné získat odpovídající živiny.
Funguje restrikce i u člověka?
Existuje řada studií, které se zabývají možnostmi kalorické restrikce u člověka. Například známá Okinawská dieta, vycházející z poznatků na japonském ostrově Okinawa, kde se lidé dožívají i více než sta let a je tam až 40krát vyšší počet stoletých lidí než v severovýchodních zemích, je také částečně založena na nižším příjmu kalorií.
Někteří vědci zastávají názor, že pokud by se výsledky výzkumů provedené na zvířatech aplikovaly na lidi, maximální délka života by se mohla prodloužit ze 120 na 180 let. Jde ale pouze o hypotetické poznatky. Zatím jen málo lidí se dnes dožívá 120 let. Významnější poznatek je, že zdravý jídelníček obsahující méně kalorií nám umožňuje lépe využít naší současné biologicky dané délky života.
Zatím poslední studie byla provedena u makaků rhesus. Byla zahájena před více než 20 lety a zkoušela zjistit, zda budou opice reagovat na kalorickou restrikci stejně jako laboratorní krysy. Vzhledem k tomu, že opice rhesus žijí v průměru 27 let a dožívají se maximálně 40, šlo o dlouhodobý experiment.
Výsledky jedné ze dvou studií, kterou prováděl tým Ricki J. Colmana a Richarda Weindrucha na univerzitě ve Wisconsinu, nyní přinesly zajímavé poznatky. Opice vykazovaly mnoho příznivých znamení kalorické restrikce, včetně výrazně nižšího výskytu diabetu, rakoviny, srdečních a mozkových příhod. Je tedy velká pravděpodobnost, že by později mohla fungovat i u lidí.*
Čím dříve, tím lépe
Pokud si chcete prodloužit život, začněte co nejdříve. Pokud je vám např. čtyřicet, zbývá vám ještě zhruba čtyřicet let života. Současným snížením kalorií už ale prodloužíte pouze tuto zbývající část.
Jak to nepřehnat
Jedním z důsledků kalorické restrikce je velký úbytek tělesné hmotnosti. Nedoporučuje se proto praktikovat žádné extrémní snižování množství kalorií.
- Přijímejte minimálně 25 kalorií na kilogram vaší váhy. Např. žena s hmotností 57 kg by měla denně přijmout nejméně 1 500 kalorií. Muž s hmotností 68 kg by měl spotřebovat minimálně 1 800 kalorií denně. Nikdy ne méně.
- Vaše minimální hmotnost by neměla být nižší než 95 % optimální tělesné hmotnosti. Pokud je vaše optimální hmotnost např. 90 kg, pak byste neměli vážit méně než 85 kg (90 x 0,95).
- Vybírejte si méně vydatné kalorické potraviny. Nejlepší je jíst např. zeleninu s nízkým obsahem škrobu, jako je brokolice (místo brambor nebo rýže), která zasytí.
- Zaměřte se na vlákninu. Přidává potravě na objemu, dává jí strukturu, ale nepřidává žádné kalorie. Vláknina navíc snižuje hladinu cholesterolu, zlepšuje pravidelnost vyměšování a omezuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Na vlákninu je bohatá většina druhů zeleniny, ale lze konzumovat i cereálie nebo chléb s nízkým obsahem uhlovodanů.
Sledujte nás na Facebooku: www.facebook.com/
Sledujte nás na Instagramu: www.instagram.com/health_and_
