Chlamydie jsou nejčastěji zmiňovány v souvislosti s pohlavně přenosnými nemocemi. Už méně se ale ví, že existují i chlamydie, které napadají dýchací cesty. Jak se přenášejí plicní chlamydie? Jaké jsou příznaky plicních chlamydií?
Co jsou chlamydie?
Jde o bakterie, které jsou v mnoha ohledech odlišné od ostatních bakterií. Jsou jedny z mála, které žijí a množí se uvnitř buňky, jelikož si samy neumí vyprodukovat energii. Tu kradou buňkám nemocného jedince. Specializují se na buňky močopohlavního traktu, buňky oka a buňky dýchacích cest.
Jaké existují druhy…
- Chlamydia trachomatis napadá pohlavní orgány a většinou se řadí mezi pohlavně přenosné choroby.
- Chlamydia pneumoniae napadá respirační (dýchací) cesty.
- Chlamydia psittaci (CPS) patří mezi zvířecí patogeny s možností přenosu na člověka. Primárně jde o infekční onemocnění zvířat, napadá především dýchací cesty, u nás se vyskytuje pouze vzácně a vzácný je i přenos z ptáků na člověka, je příčinou onemocnění zvaného psitakóza.
- Chlamydia pecorum (CPC) patří mezi zvířecí nemoci, hostitelé patří do širšího spektra savců a ptáků.
- Chlamydia pneumoniae (CPN) – Jedna z nejčastějších a zároveň nejnebezpečnějších infekcí, která napadá respirační (dýchací) cesty. Uvádí se, že promořenost populace je asi 80 %. Setká se s ní tedy téměř každý člověk, u většiny ale zůstává v tzv. latentní (skryté) formě. Její nebezpečí tkví v tom, že je lehce zaměnitelná s jinými infekcemi.
Průběh onemocnění CPN – plicní chlamydie
Na začátku většinou probíhá pod obrazem lehké virózy – rýmy, škrábání v krku, zvýšené teploty. To trvá poměrně krátkou dobu, zhruba do 7 dnů. Po odeznění potíží nemusí dojít k vzplanutí onemocnění, ale po určité době (týdny, měsíce) se můžou objevit mimoplicní potíže – bolesti kloubů, svalů, někdy i astmatické potíže. To může vést až ke vzniku zápalu průdušek nebo zápalu plic – pneumonie.
„Při onemocnění chlamydia pneumoniae jde o tzv. atypickou pneumonii – to znamená, že se neprojevuje jako jiné zápaly plic. Při fyzickém vyšetření (poslech) většinou lékař neshledá na plicích žádný závažný nález, ale na rentgenu plic je už obraz zápalu plic vidět.“
Šíření nákazy
Přenos z člověka na člověka probíhá tzv. kapénkovou nákazou (kýcháním, kašláním), podobně jako u virózy. Místem infikování jsou místa s největší koncentrací osob, tedy hromadné dopravní prostředky, zastávky autobusů, metro, letištní haly, letadla apod.
„Plicní chlamydie napadají buňky dýchacích cest, do jejichž nitra proniknou a začnou se zde množit. Z buňky jsou buďto vyloučeny aktivně samotnou buňkou, nebo jich tam vznikne tolik, že buňka nakonec praskne. Kvůli tomu se mohou dostat do okolí sousedních buněk, které napadají. Infekce se může tedy šířit jak v sousedství, tak i pozor, může být kašláním přenesena na okolní lidi.“
Plicní chlamydie projevy
- Zimnice, pocení
- Škrábání v krku
- Úporný a dráždivý kašel
- Bolesti hlavy, slabost a zvýšená únava
- Tlak či bolest v oblasti průdušek a plic
Chlamydie – Inkubační doba
Všechny chlamydiové nákazy jsou vysoce infekční a jejich inkubační doba se pohybuje v rozmezí od 1 do 3 týdnů.
Léčba CPN
Protože je CPN velmi infekční, měla by léčba probíhat na úrovni infekční ambulance, kde je nemocný v péči odborníků. Po vyšetření krve (sérologické metody jsou založeny na detekci rodově a druhově specifických protilátek, využívá se rodově specifický test ELISA a druhově specifický mikroimunofluorescenční (MIF) test) jsou nasazena antibiotika, která se užívají minimálně 10 – 14 dnů. Po prodělané nemoci se vytvářejí protilátky, jejichž hladina zůstává zvýšená měsíce. Užívání antibiotik je dobré doplnit podpůrnými prostředky k posílení imunity a energie, dbát na zdravé stravování, pitný režim a odpočinek.
Pozor! Po vyléčení nevzniká celoživotní odolnost a je možné se kdykoliv opět nakazit a onemocnět. Důležité je proto opakované přešetření.
Jak léčit plicní chlamydie
Dlouhodobé onemocnění chlamydiemi, které není včas léčeno nebo dostatečně léčeno, může vést k rozvoji bronchiálního astmatu. Také může být příčinou přetrvávajících bolestí kloubů, svalů nebo celkové vyčerpanosti (tzv. únavový syndrom). Některé studie odhalily, že může být i rizikem vývoje aterosklerózy a Alzheimerovy nemoci. Spojitost s aterosklerózou nebo Alzheimerovou nemocí je nadále předmětem výzkumu.
