Pomoc, panika! - Beauty Guru - zdraví, kosmetika, estetika, antiage
Domů » Pomoc, panika!

Pomoc, panika!

autor: Redakce

Deprese už každý zná. Nová civilizační nemoc je ale minimálně stejně nepříjemná: panická porucha. Projevuje se bušením srdce, motáním hlavy, třasem celého těla, pocitem na omdlení či na zvracení. Člověk se cítí, jako by měl „smrt na jazyku“. Ale lékaři v nemocnici nic neobjeví. Problém je totiž „jen“ v hlavě.

První panická ataka se obvykle objevuje, když je člověk nevyspalý, oslabený po chřipce nebo v pracovním stresu. Osoby trpící panickou poruchou se za své záchvaty stydí, ale je důležité vyhledat psychiatra či psychologa.

Zhruba 7 % lidí trpících panickou poruchou spáchá sebevražedný pokus, což je jen o půl procenta méně než u pacientů s depresí.

Ojedinělý záchvat paniky každoročně potká 10 až 12 % lidí. Opakovanými záchvaty pak trpí zhruba 2 %.

V kombinaci panické poruchy a deprese sebevražednost dosahuje dokonce 20 % – svůj život tedy sám ukončí každý pátý postižený.

Co je úzkost a co už panika

Úzkostná porucha
Chronicky vracející se úzkost. Postižený si uvědomuje nesmyslnost svých pocitů, přesto není schopen jim čelit a ovládat je. Dochází až k ovlivnění každodenního života, omezení společenského uplatnění, dokonce i k sociální izolaci. Úzkostné poruchy mají často chronický průběh, tzn. nemoc trvá déle než 3 měsíce. Jejich původ lze najít v dětství, popř. vznikají jako následek závažného stresu (nehoda, přírodní katastrofa atd.) nebo dlouhodobým působením stresů, jež si ani neuvědomujeme. Roli sehrává i dědičnost.
Panická porucha
Jeden z typů úzkostných poruch (dále např. agorafobie, obsedantně–kompulsivní porucha, specifické fobie). Tato psychická porucha je charakteristická opakovanými záchvaty intenzivní úzkosti, které vznikají náhle a bez zjevné příčiny. Ataka trvá obvykle několik (desítek) minut.

Co se v těle děje

Když člověka v běžném životě píchne v žaludku, pomyslí si něco o tom, že ten poslední díl pizzy už k večeři jíst neměl, a zapomene na to. Úzkostnější jedinec se ale vyleká.

1. Tím, že se lekneme, tělo dostává signál, že pravděpodobně bude muset utíkat nebo bojovat. Tak tomu totiž v pravěku skutečně bylo, když na naše předky vyběhlo z houští nějaké masožravé zvíře. Lidské tělo při pocitu nebezpečí dodnes reaguje stejně.
2. Srdce začne pracovat rychleji.
3. Krev se přesunuje do velkých svalů, abychom byli výkonnější.
4. Pak ale logicky chybí v trávicím traktu (proto nevolnost od žaludku), v kůži (zblednutí) a prstech na rukou (mravenčení).
5. To vše postiženého ještě víc vystraší.
6.Při stresu člověk zrychleně dýchá. Pocit, že se nemůžeme pořádně nadechnout, je klamný. Kyslíku máme ve skutečnosti dost. Jenže lapáním po dechu ho do sebe dostaneme ještě víc.
7. Nenásleduje-li akce v podobě útěku nebo zápasu, dojde ke snížení krevního zásobení mozku.
8. Nejde o nebezpečný jev, ale způsobí závratě, rozostřené vidění, slabost v nohou, třas, pocit zmatku…

V této chvíli už je člověku vážně hodně špatně. Ale pouze v jeho hlavě. Tělo ho jen chrání, protože z mozku obdrželo informaci, že je v nebezpečí. Velká většina lidí si ale panický záchvat takto vysvětlit neumí, nezvládnou zastavit automaticky přicházející katastrofické myšlenky a dostávají se do bludného kruhu. Postupně se začnou vyhýbat místům, kde je panická ataka „přepadla“ (metro, supermarket, kino…), až se obávají jít v podstatě kamkoli.

Příznaky

■ nevolnost
■ třas
■ brnění končetin či rtů
■ pocit nedostatku kyslíku
■ závrať, točení hlavy
■ bušení srdce, zrychlený tep
■ zvýšené pocení
■ návaly horka a/nebo zimnice
■ svalové napětí
■ průjem / zácpa
■ mžitky před očima
■ „knedlík“ v krku
■ bolest zad
■ bolest břicha
■ neschopnost soustředit se
■ katastrofické myšlenky
■ strach ze ztráty sebekontroly
■ nespavost

Co pomáhá
› Kognitivně–behaviorální psychoterapie
› Dechová cvičení
› Anxiolytika, SSRI

Koho postihuje
› vytížené manažery
› perfekcionisty, jež sami na sebe kladou vysoké nároky
› osoby, které mají potlačené emocionální prožívání

Náš tip:
knihy
Agorafobie a panická porucha (Portál, 2008)
Úzkostné poruchy (Portál, 2005)
Panická porucha a jak ji zvládat (Galén pro Lundbeck, 2006)

Související články