Mozek pod lupou (paměť) - Health&Beauty by Beauty Guru
Domů » Mozek pod lupou (paměť)

Mozek pod lupou (paměť)

autor: estation

Mozek pod lupou

Stává se vám, že vzpomínky z dětství máte ještě dnes v živé paměti, ale co jste měli včera k obědu, na to si prostě ne a ne vzpomenout? Tento fenomén je u stárnoucího mozku zcela přirozený. Je to proto, že dráhy vedoucí do hipokampu, který hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací, stářím ochabují. Uchovat a „zařadit“ si novou informaci je tak čím dál tím obtížnější.

Výzkum

Studie porovnávající mozek vysokoškolských studentů a osob starších 60 let ukázala, že s postupujícím věkem se nám mnohem spíše vměšují staré vzpomínky. Účastníkům byly promítány fotografie běžných předmětů, přičemž aktivitu jejich mozku sledovala magnetická rezonance. Skupina starších měla potíže rozeznat nové a staré snímky, a to i v dalším kole výzkumu, kdy se účastníkům ukázaly nové fotografie a byli dotazováni, zda jde o fotky staré, nové, nebo podobné těm, co viděli. I v této situaci starší účastníci méně často volili variantu „podobné“ a odkazovali spíše na „staré“. Schopnost odlišit nové od starého je tím horší, čím více jsou dráhy do hipokampu poškozené stářím. Tento poznatek může být důležitý v léčbě Alzheimerovy choroby, kdy je zcela zásadní pochopit mechanismus ztráty paměti spojené se stářím.

ZAŽIJTE DOBROU NÁLADU

Že je střevo nejdůležitějším orgánem lidské imunity, ve kterém na pět set druhů mikroorganismů zastupuje 70 % imunitních buněk těla, je známá věc. V poslední době se však ukazuje, že probiotika v trávicím traktu jsou odpovědná i za naši dobrou náladu. Výzkum univerzity v irském Corku poukázal na výrazně sníženou hladinu stresu, úzkosti a deprese u myší, kterým byla podávána probiotika, konkrétně Lactobacillus rhamnosus. Projevilo se to mj. ve snížené hladině stresového hormonu kortizolu. Je to poprvé, co byl dokázán přímý vliv probiotik na chemii mozku, přičemž za hlavní spojnici mezi zažívacím traktem a mozkem byl označen bloudivý nerv. Toto zjištění otevírá nové možnosti léčby psychických poruch spojených se stresem za použití mikrobiotik.

Nic není ztraceno

Přísloví „starého psa novým kouskům nenaučíš“ nicméně není tak zcela trefné. Aktivace starých vzpomínek novými vjemy má totiž při učení se novým věcem i své výhody. Ačkoliv se s postupem věku dráhy v mozku ustalují a stávají se takříkajíc „usedlými“, neznamená to, že se mozek nemůže přizpůsobit a najít si nové cesty. Souvisí to se ztrátou útlumové funkce synapsí – spojnic mezi neurony, po které se přenášejí vzruchy. Ty tak získávají schopnost opět přijímat nové informace. Takže směle do dalšího učení!

INTELIGENCÍ K DLOUHOVĚKOSTI

Souvislost inteligence s dlouhověkostí, tedy proč žijí inteligentní lidé déle, byla vědcům dosud nejasná – kromě toho, že chytří lidé dělají chytrá životní rozhodnutí. Nová studie provedená na včelách poskytla k této záhadě klíč. Ukázalo se, že schopnost učit se je spojená se schopností ustát jeden z vrtochů stáří, oxidační stres. Dobře seřízený systém funguje lépe nejenom v duševní rovině, ale je i fyzicky méně náchylný podléhat negativním vlivům životního prostředí.
A proč byly do studie zapojeny zrovna včely? Jsou natolik inteligentní, že je lze na základě pozitivní nebo negativní podpory naučit zapamatovat si informace. Studie přitom ukázala, že včely, které se rychleji učily, žily déle i ve vysoce stresových situacích.

Zdroje: Neuron; Nature; European Journal of Clinical Nutrition; Science Foundation Ireland; School of Life Sciences, Arizona University

Související články