Káva je po vodě druhou nejčastější tekutinou, kterou pijeme. Na rozdíl od vody ale nemá dobrou pověst, a to především kvůli kofeinu. Do jaké míry je ale kofein ve skutečnosti škodlivý? A je káva bez kofeinu opravdu zdravější?
Co je kofein?
Psychoaktivní stimulant, který se váže na receptory v mozku, což má za následek zvýšenou krátkodobou pozornost a lepší soustředění. Stimuluje tvorbu kyseliny solné v žaludku, a může se tak podílet na zlepšeném trávení při snížené tvorbě enzymů. I na kofeinu, podobně jako na jiných stimulantech, si lze vypěstovat v průběhu času závislost. Vyskytuje se i v čaji a colových nápojích. Zrna kávy Arabica obsahují 0,8 až 1,3 % kofeinu, zrna kávy Robusta 2 až 2,5 %. Zdravý člověk nemá problém zpracovat menší množství kofeinu pocházející například z 3 až 4 kvalitních espres. Jednorázová dávka vyšší než 500 mg může vyvolat otravu.
Proč kávu pít?
V menším množství, zhruba 3 až 4 šálky denně, může být káva tělu prospěšná. Vedle kofeinu totiž obsahuje i velké množství antioxidantů, bílkovin a také vlákniny.
Názory odborníků:
Káva a dehydratace
„Na základě rozsáhlých studií bylo prokázáno, že při běžné konzumaci kávy – do 300 mg kofeinu – k dehydrataci nedochází. Potíž by mohla nastat při výraznější konzumaci energetických nápojů (obsah kofeinu je zde poměrně vysoký), při vyšší sportovní zátěži nebo při konzumaci velkého množství silné kávy odpovídající průměrně 642 mg kofeinu. Lze tedy říct, že při průměrném pití kávy dehydratací ohroženi nejsme a kávu je možné připočítat do celkového denního příjmu tekutin,“ říká PhDr. Karolína Hlavatá, dietoložka Endokrinologického ústavu v Praze.
Kofein způsobuje smrt?
Existuje názor, že kofein může zapříčinit smrt. Ve skutečnosti by ale člověk musel vypít zhruba 80 až 100 šálků denně, což odpovídá smrtící dávce zhruba 10 g kofeinu.
Nepříznivé účinky
Káva, a to i bez kofeinu, může podporovat stárnutí kůže.
Přestože je stimulantem, může zatěžovat nadledviny a způsobovat únavu.
Snižuje vstřebávání železa a zinku až o 50%.
Kofein ve větším množství může hrát negativní roli při vývoji plodu, což může vést k předčasnému porodu, potratu nebo zpomalení růstu plodu. Těhotné ženy by měly omezit kávu na 3 šálky denně.
Káva s mlékem
Jeden šálek kávy snižuje rovnováhu vápníku asi o 6 mg, což je zhruba jedna lžíce mléka. Mléko v malém množství tedy účinky kofeinu na metabolismus vápníku ruší.
Vliv kávy
RAKOVINA
Vědci zpočátku mysleli, že káva riziko rakoviny zvyšuje. Jedna studie totiž naznačila, že chlorogenová kyselina přeměňuje dusičnany obsažené v některých potravinách, jako jsou ryby, sýry a maso, na karcinogenní sloučeniny. Nakonec se ale zjistilo, že antioxidační nápoje a detoxikační sloučeniny podobně jako kofein tělo chrání proti různým druhům rakoviny. Nedávná studie přinesla zjištění, že muži, kteří pijí 6 šálků kávy denně, jsou až o 20 % méně náchylní ke vzniku rakoviny prostaty a mají až o 60 % menší pravděpodobnost, že by na ni zemřeli. U žen může být prospěšnější pití 4 až 5 šálků kávy denně. Zaručuje větší ochranu proti rakovině dělohy.
CUKROVKA
Každý šálek vypitý denně navíc, snižuje riziko diabetu až o 7 %. Naopak podle studie z roku 2009 může kofein ve čtyřech šálcích denně zvýšit hladinu cukru v krvi o více než 8 %.
ONEMOCNĚNÍ SRDCE
Některé sloučeniny včetně kofeinu zvyšují riziko srdečních infarktů a mrtvice, krevního tlaku, cholesterolu a aminokyseliny homocysteinu. I přesto spousta dalších látek obsažených v kávě, jako jsou antioxidanty, polyfenoly, rozpustná vláknina a draslík, mohou působit na srdce a cévy blahodárně tím, že snižují záněty a zvyšují hladinu HDL cholesterolu. Většinou se potvrdilo, že občasná konzumace kávy nezvyšuje riziko srdečních infarktů, naopak ho může dokonce snížit. Navíc v případě překapávané kávy je ještě menší pravděpodobnost, že bude mít nepříznivé účinky.
MOZKOVÁ ČINNOST
Káva zlepšuje funkci mozku a je spojena s nižším rizikem Parkinsonovy choroby. Lidé ve středním věku, kteří pijí 3 až 5 šálků kávy denně, mají o 65 % nižší riziko rozvoje Alzheimerovy choroby.
FYZICKÁ VÝKONNOST
Pití kávy před cvičením zvyšuje výkon ve vytrvalostních sportech a snižuje bolestivost po tréninku.
Vliv na celulitidu
„Neexistuje žádná studie prokazující, že pití kávy je přímou příčinou vzniku celulitidy. Nicméně některé studie naznačují, že nadměrné pití kávy může nepřímo přispět k akumulaci celulitidy na těle: jednak dehydratací a potom retencí vody. Káva obsahuje kofein a ten má dehydratační účinek. Existuje také přímá souvislost mezi dalším účinkem kofeinu – zadržováním tekutin – a vznikem celulitidy. To vše ale nastává, pokud se pije více než pět šálků kávy denně,“ říká dermatoložka MUDr. Monika Kavková.
Studie
Mnohem důležitější, než co káva obsahuje, je vědět, jak je zpracovaná. Neorganická kávová zrna bývají při pěstování hojně postřikována pesticidy, což může mít po požití kávy vážné zdravotní následky. Výzkum naštěstí ukázal, že zbytky pesticidů, obsažené v různých zelených kávách z různých zemí, jsou stále ještě na přípustné úrovni a jejich vliv se snižuje ještě během procesu pražení. Není tedy třeba bát se pesticidů v neorganické pražené kávě.
Správná káva
Ideální káva je vodní výluh ze správně namletých kávových zrn zpracovaný vodní párou, která má 90 °C, při tlaku 10 až 12 barů po dobu 15–20 vteřin. Odpovídá espresu. Zalévaná káva (turecká) či ta filtrovaná obsahují látky, které už káva obsahovat nemá.
Káva s kofeinem, nebo bez?
Mnozí namítají, že káva bez kofeinu nemá tak dobrou chuť, což je pravda. Nesouvisí to ale příliš s extraktem z kofeinu, ten je bez chuti, ale s vodou, která se využívá při pražení a má vliv na jeho kvalitu. Existují ale tvrzení, že káva bez kofeinu obsahuje chemické kontamináty, které se do ní dostávají během odstraňování kofeinu. Protože se chuť kávy vytváří během pražení, je kofein odstraňován již ze zelených (surových) zrn kávy. Odstraňuje se buď pomocí rozpouštědla, aktivního uhlí (metodou zvanou Swiss Water) nebo oxidem uhličitým. Některá rozpouštědla za sebou mohou zanechat škodlivé stopy. V současné době se používají buď ve formě ethylacetátu, který je neškodný a nachází se přirozeně v ovoci, nebo methylenchloridu, jenž údajně způsobuje rakovinu. Ostatní rozpouštědla byla zrušena právě v důsledku rakovinotvorných vlastností. Pokud je ale káva označena jako bezkofeinová a stalo se tak za použití ethylacetátu, aktivního uhlí či za pomoci oxidu uhličitého, je jisté, že neobsahuje žádné škodlivé chemikálie. Ve všech třech případech má káva s kofeinem i bez něj na zdraví podobné účinky. Pro výrobu bezkofeinové kávy se ale někdy používají silnější zrna obsahující větší množství látky zvané deptin, která může způsobovat srdeční onemocnění.
Kofein jako droga
Závislost na kofeinu není na první pohled viditelná. Zpočátku na něj tělo reaguje tak, že zvyšuje srdeční frekvenci, zrychluje metabolismus a dochází k větší potřebě močení. Během několika dnů, po vypití více než dvou a půl šálků denně (650 ml), si na něj tělo začíná postupně zvykat. Podobně jako v případě kouření, i u kofeinu dochází postupem doby při jeho nedostatku k mírným abstinenčním příznakům. Patří mezi ně bolest hlavy, ospalost, úzkost, deprese, nevolnost a zvracení. Někteří lidé mohou být na nepříznivé účinky kofeinu obzvláště citliví. Týká se to osob s vysokým krevním tlakem, dětí, dospívajících, starších lidí, žen po menopauze a těhotných
