Cukr je pro lidské tělo, zejména pro činnost mozku, v rozumné míře nezbytný. To ovšem neplatí pro umělá sladidla. Těm je třeba vyhýbat se obloukem.
Co jsou umělá sladidla?
Synteticky vyprodukované látky vyznačující se sladkou chutí, které ale neobsahují žádnou energii. Nezvyšují hladinu cukru v krvi, jejich jediným smyslem je dodat potravině či nápoji sladkou chuť. Často jsou několikasetnásobně sladší než sacharóza. Najdeme je nejen v produktech pro diabetiky, ale i v tzv. „light“ a nízkokalorických výrobcích: v jogurtech, limonádách atd. Pozor, i novinka letošního roku, nápoje slazené populární stévií, většinou obsahují pro lepší chuť také umělé sladidlo. Čtěte etikety! Konkrétně: sacharin (E954), acesulfam K (E950), aspartam (E951), sukralóza (E955)
Kontroverze
Od počátku používání těchto látek se objevují podezření, že mohou vážně škodit zdraví. Nejčastěji se hovoří o lymfomech, leukémii, rakovině močového měchýře a mozku, chronické únavě, Parkinsonově a Alzheimerově nemoci, skleróze multiplex, autismu a systémovém lupusu.
Zvyšují chuť k jídlu a narušují přirozenou schopnost těla regulovat množství přijaté potravy. Konzumenti ve výsledku proto tloustnou ještě více, než kdyby jedli potraviny slazené přírodním cukrem.
Pití nápojů slazených aspartamem zvyšuje riziko předčasného porodu. Sledováno 59 334 těhotných žen.
V některých zemích, např. v Kanadě, je sacharin dodnes zakázán.
Názor odborníka:
„Těžko lze pochopit, jak je možné, že tato látka je stále součástí léků a potravinových doplňků, dietních nápojů, výrobků pro děti, nízkokalorických potravin a nápojů,“ diví se profesorka Anna Strunecká, podle jejíchž poznatků aspartam dokáže vyvolat cukrovku, ztrátu paměti, bolesti hlavy, deprese, leukémii, nádory mozku, nespavost a může narušovat inteligenci.
Aspartam
Nejpoužívanější umělé sladidlo s energetickou hodnotou 4 kcal/g. Není tedy zcela nekalorický,
nýbrž nízkoenergetický.
Podle výzkumů doktora Moranda Soffrittiho z Centra pro výzkum rakoviny v Bologni je aspartam kancerogenní už v denní dávce 20 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Pozor, povolená průměrná denní dávka aspartamu je v současnosti v EU i USA 40 mg/kg. Soffritti se aspartamem zaobírá již 30 let a zjistil, že hlodavci, jejichž matky byly krmeny aspartamem a kteří měli aspartam v potravě až do své smrti, vykazovali v dospělosti vyšší výskyt rakoviny jater a plic.
V dánské studii Thorhallura I. Halldorssona Ph.D. bylo sledováno 59 334 těhotných žen a výsledky ukázaly, že pití nápojů slazených aspartamem zvyšuje riziko předčasného porodu.
Americký profesor neuropatologie a psychiatrie John Olney už na přelomu 60. a 70. let minulého století prokázal, že aspartam poškozuje mozek – a to jak laboratorním zvířatům, tak i dětem. Působí totiž na spojení nervových buněk v mozku a vyvolává jejich nadměrné dráždění, které vede až k odumření neuronů. Mozek novorozenců je přitom vůči poškození aspartamem čtyřikrát citlivější.
Profesorka Anna Strunecká společně s profesorem Russelem Blaylockem zastávají teorii, že aspartam je jednou z příčin, které se podílejí na rozsáhlém výskytu dětského autismu v USA. Zatímco v polovině 80. let bylo ve Státech autismem postiženo jedno dítě z 10 000, nyní je to již jeden školák ze sta. Může se jednat o následek společného působení aspartamu, glutamátu, hliníku, fluoridů z pitné vody a nadměrné imunologické stimulace při nevhodném způsobu očkování.
Toxická pravda o cukru
Letos v únoru publikoval uznávaný mezinárodní časopis Nature zásadní článek Toxická pravda o cukru (Robert H. Lustig, Laura A. Schmidt, Claire D. Brindis: The toxic truth about sugar, 2. 2. 2012, Nature, vol. 482). Autoři v něm dokazují, že cukr a jeho deriváty působí na lidské tělo takovou toxicitou, že by měly být v zájmu ochrany veřejného zdraví regulovány vládou podobně jako alkohol a tabák. Citují mnoho studií a statistik dokládajících, že denní konzumace sladidel přidaných do potravin je stejně škodlivá jako alkohol a tabák. Regulace doporučovaná autory článku by měla spočívat v omezení prodeje slazených výrobků v okolí škol, ve stanovení věkové hranice (konkrétně 17 let) pro jejich prodej a v uvalení vyšší daně.
Sacharin
Látka cca 300x sladší než sacharóza, s nepříjemně kovově hořkou pachutí.
V 70. letech vydal FDA prohlášení, ve kterém nedoporučil konzumovat sacharin ve větším množství, protože při pokusech se u laboratorních potkanů vyskytly nádory žlučníku. (Později se ale ukázalo, že způsob jejich vzniku by u člověka nebyl možný.)
Potraviny obsahující sacharin musely být v USA označeny varovnými štítky, které byly zrušeny až v roce 2000.
V některých zemích, např. v Kanadě, je sacharin dodnes zakázán.
WHO sacharin prohlásila za látku pro člověka potenciálně nebezpečnou.
Sukralóza
Známá také jako splenda, v současnosti nejrozšířenější umělé sladidlo v USA. Je 600x sladší než sacharóza. Monosacharid, jenž ve své molekule obsahuje 3 atomy chloru (organochlorové sloučeniny jsou považovány za karcinogenní). Část přijaté sukralózy se ukládá v tucích, zůstává v těle, a tak může škodit. Podle některých studií o polovinu snižuje množství probiotických bakterií ve střevech, poslední výzkumy ale zase ukazují, že se jedná o potravinářsky bezpečné sladidlo.
Acesulfam K
Acesulfam draselný je 180–200x sladší než sacharóza. Často se v potravinách vyskytuje spolu se sukralózou a aspartamem, má totiž schopnost zvýrazňovat jejich sladivost. Studie prokazující jeho bezpečnost jsou opakovaně zpochybňovány.
Nebezpečný metanol
Věděli jste, že látka, která se stala klíčovou v alkoholové aféře na přelomu léta a podzimu, je obsažena i v aspartamu? Chemické složení aspartamu je totiž následující: kyselina aspartamová (jež mimochodem stimuluje glutamátové receptory a vyvolává excitotoxicitu), fenylalanin (který u fenylketonuriků způsobuje změny nálady a chování) a metanol. Na tyto tři složky se aspartam rozkládá při trávení nebo následkem zahřátí nad 30 °C – neměl by se tedy používat při vaření či pečení. Jistě, metanol v malém množství obsahují i některé ovocné džusy a samozřejmě alkoholické nápoje. Jenže v těch se metanol nikdy nevyskytuje samostatně, je doprovázen etanolem, který vůči metanolu u člověka funguje jako protijed. V aspartamu ale etanol chybí. Jeden litr perlivé limonády oslazené aspartamem obsahuje cca 56 mg metanolu. Takže náruživý konzument takovýchto nápojů bezpečný denní limit pro metanol hravě a mnohonásobně překročí.
Při tvorbě článku bylo využito mj. informací z knih Doba jedová a Doba jedová 2 profesorů Anny Strunecké a Jiřího Patočky.
