Antioxidanty

Antioxidanty

Patří mezi nejpoužívanější slova v oblasti zdraví a informace, které o jejich prospěchu vycházejí, daly vzniknout miliardovému byznysu. Jsou ale opravdu tak zázračné?

Co jsou antioxidanty?

Jsou pokládány za protivníky tzv. volných radikálů, což jsou nestabilní chemické části odvozené od sloučenin kyslíku. Volné radikály mohou organismu významně škodit, a to tím, že mohou poškozovat buňky uvnitř těla. Tato situace nastává tehdy, pokud volné radikály převáží nad antioxidanty a způsobí tzv. oxidační stres. Volné radikály ale také plní řadu důležitých funkcí. Například podporují imunitní systém, když musí bojovat s infekcí. Ideální proto je, pokud jsou volné radikály i antioxidanty v rovnováze.

Volné radikály

podporují stárnutí
přispívají k tvorbě diabetu
podporují vznik očních chorob
podporují vznik řady plicních a kožních chorob
podporují vznik neurodegenerativních chorob
podporují vznik zánětů a nádorů
způsobují poruchu imunity a další poruchy organismu

Vzhledem k výčtu nemocí, na kterých se volné radikály podílejí, je jasné, že v organismu se mnohem častěji objevuje nedostatek než přebytek antioxidantů.

Druhy antioxidantů

Během historického vývoje se vytvořilo velké množství antioxidantů. Nejznámější jsou vitaminy A, C, E a B2, karotenoidy, rostlinné flavonoidy, třísloviny, polyfenoly, některé sloučeniny selenu, zinku, manganu, mědi, rostlinné antioxidanty jako borůvky, ostružiny apod. V lidském těle fungují jako nejdůležitější antioxidanty glutation a melatonin. Obecně je můžeme rozdělit na ty, co jsou rozpustné ve vodě (hydrofilní), a na ty, co jsou rozpustné v tucích (lipofilní).
Antioxidanty oslabuje chlorovaná pitná voda, umělá sladidla, projímadla, některé hormonální léky a antikoncepční pilulky.

Opravdu platí čím více, tím lépe?

Podobně jako je tomu u jiných věcí i v případě antioxidantů musíme mít na paměti, že nic se nemá přehánět. Antioxidanty ano, ale rozhodně ne ve vysokém množství, protože pak mohou působit jako toxiny a člověk se jimi může předávkovat.
Například u ß-karotenů se předávkování projevuje žlutým zabarvením dlaní, chodidel a očního bělma, u vitaminu A a retinoidů nevolností a úpornými bolestmi hlavy. Vyvrcholit to může vyrážkou na kůži, záněty, ztrátou vlasů nebo i rakovinou.

Denham Harman

Americký badatel na konci 50. let vyslovil domněnku, že nemoci a proces stárnutí jsou důsledkem volných radikálů. Při výzkumech, které prováděl na laboratorních myších, se mu povedlo prokázat, že podávání antioxidantů může prodloužit délku života. V dalších letech ale řada podobných studií tuto domněnku nepotvrdila. Naopak se objevily studie jiné, které prokázaly, že podávání antioxidantů v určité kombinaci a vyšším množství škodí.

Finské studie o působení ß-karotenů a vitaminu A

V průběhu let 1966–1972 sledovali vědci ve Finsku 5 133 mužů a žen ve věku 30–69 let, kteří byli na počátku studie bez známek srdečně-cévního onemocnění a po určitou dobu konzumovali stravu s vysokým obsahem ß-karotenů a vitaminu A. Snížení počtu úmrtí na infarkt podpořilo názor, že látky mají ochranný vliv na srdce a cévní systém.
V další studii, která zahrnovala 29 000 mužů-kuřáků, dostávali někteří muži přesně dávkovaná množství ß-karotenu a vitaminu A jako potravinového doplňku, a někteří placebo. Po šesti letech se zjistilo, že výskyt rakoviny plic byl o 16 % vyšší u těch, kteří brali karotenové doplňky, než u těch, kteří brali placebo.

Denně je každá buňka napadena asi 10 000 volnými radikály

MUDr. Michael Kučera, Odborník na mitochondriální a bioregulační medicínu
„To, jak se dnes s antioxidanty pracuje a jak se propagují, je podle mě absolutní neznalost, v některých případech musím říct až stupidita, jak se může ničit a urychlit stárnutí a degenerativní procesy právě požíváním antioxidantů, pakliže se nezná princip, jak působí. Každý operuje s volnými radikály, ale ve výsledku vůbec neví, co to je, a myslí si, že antioxidanty jsou záchrana lidstva. Tak to ale není. Bez volných radikálů bychom tu vůbec neseděli, protože základem tzv. vnitřního dýchání, tzn. tvorby energie v buňkách, jsou volné radikály, čili když používáme antioxidanty, tak ničíme tvorbu energie, a navíc ty volné radikály jsou jednou z hlavních zbraní imunitního systému k ničení nádorových buněk. Když tedy užíváme antioxidanty, umožňujeme rozvoj nádorů, což už je v několika studiích prokázáno u vitaminu E, betakarotenu atd. To jsou zcela evidentní tzv. promotory nádorů, kdy ze zmutované buňky vznikne nádor.“

Dobré radikály

Volné radikály a rakovinné bujení

Mezi buňkami existuje určitý komunikační kanál, který je velmi důležitý především v oblasti protinádorové imunity. Mezi sousedními buňkami probíhá komunikace, zjednodušeně řečeno se buňky informují o svém stavu, a to mimo jiné výměnou elektronu, což je volný radikál. Pokud jsou buňky v pořádku, mají stejný spin, točí se na stejnou stranu, což volný radikál pozná. Pokud ale buňka zmutuje, otočí spin a každá další buňka to zjistí právě podle volného radikálu. V případě, že ale antioxidant volný radikál vezme, tato informace neprojde, a tudíž si i nádorová buňka začne žít v tichosti dál. Volné radikály jsou tak v základu pro naše tělo důležité.

Zlé radikály

Na druhé straně mnoho volných radikálů pochází z okolního prostředí, případně pod jeho vlivem stoupá jejich produkce.
Ve výfukovém plynu jsou to především uhlovodíky, městský prach je tvořen částicemi obsahujícími volné radikály v podobě aerosolů. V pitné vodě je to chlór a některé jeho sloučeniny (trihalometany).
Tuky jako zdroje volných radikálů i čerstvé rostlinné oleje s vysokým obsahem mastných kyselin, kterými jsou přepálené tuky, obsahují vyšší množství zdrojů volných radikálů.

Kolik je dost?

přehled doporučených dávek některých vitaminových antioxidantů:
Vitamin A
0,8 mg / den = 100 g meruněk, 25 g vařeného špenátu
Vitamin C
60 mg (ženy) až 100 mg (muži) za den = 130 g kiwi nebo 150 g vařené brokolice
Vitamin E
12 mg / den = 100 g luštěnin, dvě lžíce mandlí (30 g)
Vitamin B2
1,3 mg (ženy) až 1,7 mg (muži) za den = 70 g kuřecích jater, 100 g žampionů

Více než polovina američanů užívá potravinové doplňky, z nichž většina obsahuje nějakou formu antioxidantů. Roční obrat v tomto odvětví se v Americe pohybuje kolem 28 miliard dolarů.

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.
„Antioxidanty bezesporu fungují, určitě jsou za určitých okolností užitečné, jako třeba pro autisty, ale všeho s mírou. Nebezpečné jsou u kuřáků, nedoporučuji každodenní pravidelné užívání preparátů s antioxidanty, spíš pestrou stravu, která je obsahuje. Do značné míry je to komerční boom a mnohé suplementy nejsou kvalitní.“

RNDr. Petr Fořt, CSc., Výživový poradce
„Odborníci se shodují na tom, že účinnost přirozených antioxidantů přijímaných např. v čaji a ovoci je výrazně vyšší než u stejné dávky podané v podobě doplňku stravy. Poslední výzkumy ukazují, že minimálně u některých antioxidantů dochází při dlouhodobém nebo nadměrném užívání ke zvratu, kdy antioxidační účinek se projeví jako nežádoucí. Tato vlastnost, jejíž mechanismus dosud nebyl objasněn, byl zatím pozorován u β-karotenu, vitaminu E, vitaminu C a některých flavonoidů. V případě, že jejich konzumace proběhla cestou konzumace jejich přirozených zdrojů, zvrat pozorován nebyl. Na druhé straně jsou to posledně zmíněné dva vitaminy, jejich výzkum probíhá celá desetiletí – jejich konzumace v podobě specifických doplňků stravy se ukazuje jako pro zdraví přínosná, v případě některých onemocnění dokonce jako VELMI přínosná.“

Náš tip:

Norský doplněk stravy, který obsahuje látky s obsahem vitaminů C, D a E a Omega-3 nenasycených mastných kyselin bohatých na DHA. Dále rostlinné složky Astaxanthin, Lutein a Zeaxanthin. Všechny látky použité v tomto produktu jsou extrahovány čistě z přírodních zdrojů bez genetické modifikace. Ideálně 1 až 2 tobolky denně s jídlem. Za 698 Kč nabízí Nordic Health, více www.nordichealth.cz.

Pozor na reklamy

Potravinářský i farmaceutický průmysl zahrnuje antioxidanty do svých přípravků v hojném množství a často je prezentuje tak, že dokáží zázraky. je ale potřeba být obezřetný a nevnímat je jenom jako všemocné spasitele, kteří hubí ošklivé volné radikály a chrání před všemožnými nemocemi a stárnutím.

_{Zdroj: Při přípravě článku bylo mj. čerpáno z knih Doba jedová profesorky Anny Strunecké a Lži o zdraví autorů A. Gogginse a Glena Mattena.}