Výplňové materiály
Názor odborníka
MUDr. Miroslava Pelechová
Primářka Ústavu lékařství a kosmetiky
V oboru estetiky pracuji už dlouhou řadu let a během této doby jsem měla příležitost sledovat cesty, kterými se ubíralo používání výplňových materiálů.
Kolagenové implantáty
Kolem roku 1994 jsme poprvé dostali do rukou kolagenové implantační materiály. Mezi nimi Zyderm I, Zyderm II a Zyplast. Byly vytvořeny na podkladě bovinních materiálů a jejich životnost byla v porovnání s těmi dnešními velmi krátká. Tělo je opotřebovalo a odbouralo už během zhruba 3 měsíců.
Kyselina hyaluronová
O něco později se začaly objevovat materiály na bázi kyseliny hyaluronové. Jednalo se například o materiál získávaný z kohoutích hřebínků – hylaform. Vývoj v oblasti implantačních materiálů ale letěl obrovským tempem vpřed a do popředí zájmu vstoupilo kritérium, že materiál by neměl být ze zvířecího zdroje. Na trh tak vstoupily tzv. Non Animal Stabilized Hyaluronic Acids /NASHA/, tedy kyseliny hyaluronové neživočišného původu. Mezi nimi například Restylane, Perlane či řada Juvéderm-Allergan.
Bioinženýrsky vyráběná kyselina hyaluronová
Dále se cesta ubírala hledáním vhodné formy zasíťování kyseliny hyaluronové. Právě toto síťování modifikuje vlastnosti jednotlivých materiálů. Silně zasíťovaná forma má dlouhou trvanlivost a je ideální pro modelace. Podle mých zkušeností je tato forma výborná pro řešení například propadů lícních kostí a hlubokých vrásek. Takzvané 3D materiály, jako je Juvéderm Voluma, mají životnost okolo 18 měsíců. Tento 3D materiál máme v rukou od počátku roku 2010, takže máme již k dispozici značné penzum reálných výsledků.
Rozdělení výplňových materiálů
vstřebatelné
– na bázi kolagenu (např. Autologen, Dermalogen, Zyplast apod.)
– kyseliny hyaluronové (např. Juvéderm, Teosyal, Restylane, Esthelis apod.)
polovstřebatelné
– mají střední délku vstřebatelnosti, liší se složením (např. Matridex, Radiesse, Radiance apod.)
nevstřebatelné
– nejčastěji na bázi polymetylmetakrylátu s kolagenem nebo bez (např. Metacrill, Artefill) či polyakrylamidu (Aquamid, Bioformacryl, Evolution apod.) nebo injektabilního silikonu (Silikon 1000, Adatosil 5000 apod.)
Co říkají průzkumy
Komplikace mohou sice nastat po aplikaci jakéhokoliv výplňového materiálu, zkušenosti lékařů ale ukazují, že častěji se vyskytují u materiálů nevstřebatelných. Typickou komplikací je například vznik granulomů či zánětu. Nejčastěji se uvádí u materiálů na bázi polymetylmetakrylátu. Výhrady jsou ale i k dalším materiálům. Ve Spojených státech například zakázali aplikaci injekčního silikonu. Prezidentka Mezinárodní konfederace plastické chirurgie (IPRAS) vydala dokonce varování před jeho užitím.
Na co si dát pozor
Před několika lety jsem byla požádána o spolupráci při řešení následků reakcí na nevstřebatelný materiál (přípravek složený z polyakrylamidu). Při některých aplikacích docházelo ke vzniku zánětlivých ložisek, z nichž otvory vytékal obsah. Zde jsme narazili na fakt, že:
Syntetický materiál je sice „napořád“, ale tělo si neumí jakoukoli cestou pomoci při komplikacích. Kůže se s časem kvalitativně mění, což ovšem nevstřebatelný materiál nezohlední. Do zóny ošetřené syntetickým nevstřebatelným materiálem je velké riziko vstupovat jakýmikoli jinými materiály.
Doporučila bych tedy vyhnout se tomuto problematickému způsobu úspory volbou nevstřebatelných materiálů a pro vlastní kůži bych raději zvolila kvalitní, tělu vlastní materiál, u kterého neriskujeme alergickou reakci, reakci odmítnutí, a z hlediska horizontu času jsme schopni jasně vysvětlit, co materiál v těle dělá.
Já osobně preferuji kvalitní přírodní materiály na bázi kyseliny hyaluronové. Jsou sice dražší, ale jsou to materiály, u nichž mám jistotu, že zde není odmítavá rekce organismu, stanou se součástí kůže a jejich přetrvávání je v horizontu roku. Nejčastěji používám Juvéderm-Allergan a produkty firmy Q-Med.
U výplňových materiálů nejčastěji rozlišujeme tyto komplikace:
Hned po aplikaci:
otok, zarudnutí, svědění, alergie, nerovnosti po povrchové aplikaci, poranění hlubokých struktur
Pozdější komplikace:
nekróza tkání, chronický zánět, tvorba granulomů, hypertrofické jizvy při povrchové aplikaci, lymfedém v místě aplikace, migrace výplně na jiné místo, rozšíření cévek nad výplní, vznik pigmentací.
