Smutná fakta o pilulkách štěstí - Health&Beauty by Beauty Guru
Domů » Smutná fakta o pilulkách štěstí

Smutná fakta o pilulkách štěstí

autor: estation

Často se stává, že na vedlejší efekty léku se příjde až několik let po jeho uvedení na trh. Platí to bohužel i v případě populárních a hojně předepisovaných antidepresiv typu SSRI (inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu). Postupem času se vynořují další a další nežádoucí účinky. A zavírat před nimi oči se určitě nevyplatí.

Co jsou antidepresiva

Jde o léky užívané ke zmírnění příznaků klinické deprese. Mezi nejčastěji předepisované patří SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), MAOI (inhibitory monoaminooxidáz) a tricyklická antidepresiva.

Nežádoucí účinky antidepresiv

Zánět v mozku

SSRI aktivují imunitní buňky, čímž dochází k uvolňování vysoce zánětlivých látek, které procházejí přes hematoencefalickou bariéru. Hromadí se v mozku a aktivují gliové buňky, zodpovědné za sekreci sloučeniny BDNF (brain-derived neurotrophic factor), působící na mozek přirozeně hojivě a rejuvenačně.

Uměle vyvolaný zánět poté zapříčiní, že se mozek pokusí o sebeuzdravení zvýšením hladiny BDNF a jako vedlejší efekt se dostaví pocit lepší nálady. Jde o naprosto nepřirozený a bizarní způsob, jak dosáhnout potřebného efektu. Skoro jako byste hlavou znovu a znovu tloukli do betonové zdi, protože se vám báječně uleví ve chvíli, kdy přestanete.

Kromě toho je dobré vědět, že protizánětlivé léky (aspirin, ibuprofen apod.) podle nových studií snižují efektivitu těchto antidepresiv až o 14 procent. Takže např. starší osoby trpící artritidou jsou nuceny vybírat si mezi bolestí a depresí.

Příčina smrti

Velká studie provedená v dubnu 2009 na ženách užívajících tento typ antidepresiv odhalila, že SSRI mají, a to nezávisle na dalších faktorech, přímou spojitost s vyšším rizikem úmrtí na srdeční příhodu. Později v tomtéž roce tuto informaci potvrdil ještě další výzkum, kterého se zúčastnilo 136 000 žen v menopauzálním věku polykajících SSRI. Bylo u nich zjištěno o 32 % vyšší riziko úmrtí z jakékoli příčiny, o 45 % vyšší riziko cévní mozkové příhody, o neuvěřitelných 212 % vyšší hrozba hemoragické mrtvice (způsobené prasknutím cévy a krvácením do mozku) a o 210 % vyšší riziko, že mozková mrtvice bude smrtelná.

Vyšší riziko rakoviny?

Rešerše publikovaná v žurnálu PLoS One v dubnu 2011 se zaměřila na 61 studií, které zkoumaly spojitost mezi antidepresivy a rakovinou prsu a vaječníků. Byl zjištěn 11% nárůst rizika vzniku těchto chorob u žen, které užívaly SSRI, oproti pacientkám s jiným druhem antidepresiv. Podobně nepříjemné je zjištění, že mezi výrobci antidepresiv a odborníky provádějícími studie existuje finanční propojení. Z 15 vědců s těmito vazbami nezaznamenal ve svých výzkumech riziko rakoviny ani jeden. Naproti tomu 43 % nezávislých odborníků takovéto hrozby objevilo. Pokud by SSRI skutečně mohly zapříčinit rakovinné bujení, znamenalo by to pro ženy užívající kvůli psychickým potížím tato antidepresiva, že jim předepsaný lék může více uškodit než pomoci.

Šedý zákal

V červnu 2010 byl v časopise Ophthalmology zveřejněn průlomový výzkum, který vycházel z dat 19 000 pacientů užívajících SSRI nebo SNRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu) starších 65 let. Záznamy byly porovnány s údaji 190 000 osob, které antidepresiva neužívaly. Výsledek? Lidé polykající antidepresiva měli o 15 % vyšší pravděpodobnost vzniku šedého zákalu. Znepokojující je také fakt, že není třeba užívat SSRI či SNRI po dlouhý čas, než se zákal může objevit. U účastníků studie stačily i pouhé dva roky. Jedna dobrá zpráva by ale přece jen byla: Po vysazení antidepresiv už zvýšené riziko rozvoje zákalu nepřetrvává.Vedle šedého zákalu, který lze operativně odstranit, mohou ale SSRI vést i k zelenému zákalu u osob, které k němu mají predispozice. A v takovém případě může tento potenciální vedlejší efekt antidepresiv vést k nevratnému poškození zraku. Do rizikové skupiny patří vedle pacientů s již diagnostikovaným zákalem také kuřáci, osoby holdující alkoholu, senioři a diabetici.

Názor odborníka

Mudr. Jarmila Klímová, psychoterapeutka
Proč pojídáme léky?
„Především proto, že jsme masírováni požadavkem moderní doby, že v každém okamžiku musíme být výkonní, pozitivní, úspěšní, bez ohledu na to, že je v naší přirozenosti se sníženou náladou vyrovnávat s běžnými životními těžkostmi. Zapomněli jsme na to, že smutek a úzkost jsou často zcela fyziologické psychické reakce na události, které prožíváme. A tak jsme dali úzkosti a smutku označení NEMOC. A NEMOC je přece potřeba LÉČIT. A jak jinak léčit než pomocí LÉKU? Jednoduchá a zkázonosná zkratka moderní doby. Antidepresiva ale NEJSOU LÉKY, KTERÉ LÉČÍ. Jsou to pouze přípravky, které zmírňují psychické postoje k událostem a zážitkům a mění jejich následné zpracování naší psychikou. Pokud léčit, tak princip našeho psychického zpracování událostí. Ale na to léky nejsou. Na to jsou otázky, které se musíme naučit zodpovědět.“

SSRI antidepresiva

Do této skupiny patří většina běžně užívaných preparátů. Jejich efekt je relativně cílený na neurotransmiter serotonin, jehož zpětné vychytávání blokují, a tím zvyšují jeho efekt. Patří sem známé léky, jako jsou Cipralex, Citalopram, Zoloft, Prozac, Asentra, Seropram, Fluoxet apod. Nežádoucí účinky: např. nevolnost, nechutenství, průjmy, snížení sexuálního libida, zvětšení prsů u mužů, narušení spánkového rytmu, pocení a sucho v ústech. Tyto účinky se většinou po krátké době užívání léků zmírní a následně vymizí. Velmi nebezpečným nežádoucím účinkem je tzv. serotoninový syndrom. Objeví se při příliš velkém účinku serotoninu, který vzniká při kombinaci SSRI antidepresiv s jinými sloučeninami zvyšujícími jeho účinek (kokain, amfetaminy, opiáty, LSD, inhibitory monoaminooxidáz, některé léky na zrychlení pohyblivosti trávicího traktu apod). Syndrom zahrnuje psychický neklid, bušení srdce, pocení, rozšíření zornic, svalový třes, zvýšení krevního tlaku a zvýšení tělesné teploty (tzv. hypertermie). Obtíže vznikají relativně rychle a syndrom může pacienta i usmrtit. Pokud se u nemocného užívajícího SSRI objeví náhle tyto příznaky, je nutná kontrola lékařem.

Náš tip:
Místo SSRI zkuste:
5-HTP, Natrol, jednu kapsli 1x denně, 45 kapslí, 10,55 $, www.vitamins.org
L-Tyrosine, Nature’s Plus, jednu kapsli 1x denně 60 kapslí, 10,99 $, www.evitamins.com

Další nejrozšířenější antidepresiva

Tricyklická antidepresiva

Ovlivňují zpětné vstřebávání neurotransmiterů, jako jsou noradrenalin a serotonin, čímž zvyšují jejich účinek. Jde např. o amitriptylin nebo prothiaden.
Nežádoucí účinky jsou způsobeny nadměrným efektem neurotransmiterů: sucho v ústech, bušení srdce, zácpa, pocení, ospalost a zvýšení váhy.

SARI antidepresiva

Léky této skupiny opět zvyšují účinky serotoninu. Patří sem relativně často užívaný lék Trittico. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY zahrnují sucho v ústech a relativně nebezpečný priapismus.

SNRI antidepresiva

Snižují zpětné vstřebávání noradrenalinu a serotoninu. Patří sem léky, jako jsou Venlafaxin, Velaxin, Olwexya a Elify. Nežádoucí účinky jsou podobné jako u antidepresiv skupiny SSRI (viz výše), včetně serotoninového syndromu.

Inhibitory monoaminooxidáz

Monoaminooxidázy jsou enzymy, které způsobují rozklad neurotransmiterů, jako jsou adrenalin, noradrenalin a serotonin. Příkladem léků z této skupiny jsou například Jumex nebo Parnate. Nežádoucí účinky bývají nechutenství, motání hlavy, nespavost a bušení srdce. Významným nežádoucím účinkem může být prudké zvýšení krevního tlaku, které může být spojeno s bolestmi hlavy nebo bolestí na hrudi. Riziko stavu se zvyšuje, pokud nemocný užívající tyto preparáty pojídá potraviny bohaté na aminokyselinu tyramin (červené víno, banány, sýry). V případě takového zvýšení tlaku je ihned nutná kontrola lékařem.

Legislativa

V roce 2004 vydal Státní ústav pro kontrolu léčiv prohlášení s názvem: Přehodnocení rizik antidepresiv ze skupiny SSRI a SNRI. Zhodnocení přineslo následující závěry:
Ne všechna SSRI/SNRI jsou schválena v celé EU pro léčbu depresivních a úzkostných poruch u dětí a adolescentů.

Zejména na začátku léčby, při vysazování a změnách dávkování je nutné sledovat příznaky sebevražedných tendencí, sebepoškozování a nepřátelství.

Léčba nesmí být přerušena bez lékařského dohledu, jinak hrozí příznaky z vysazení − například nespavost, úzkost, závratě a další. Postupné snižování dávek pro bezpečné ukončení terapie obvykle trvá týdny a měsíce.

Související články