Rytmus srdce - Health&Beauty by Beauty Guru
Domů » Rytmus srdce

Rytmus srdce

autor: estation

Poslouchejte rytmus srdce

Srdce

Zejména ve vyspělých zemích patří srdeční choroby mezi nejčastější příčiny úmrtí. Jen v České republice jich připadá každý rok na kardiovaskulární onemocnění až 48 %, přičemž u mužů se tyto choroby vyskytují nejčastěji ve věku nad 45 let, u žen pak nad 55 let.

Nejčastější onemocnění srdce

Ischemická porucha srdeční (ISCH)
Jde o onemocnění, kdy tepny nejsou v důsledku zúžení nebo uzávěry schopny dodat srdečnímu svalu tolik krve, kolik jí potřebujeme.

Angina pectoris
Vzniká při nedostatečném prokrvení srdečního svalu. Je jednou z forem ischemické choroby srdeční. Vzniká nejčastěji při námaze nebo rozčilení, kdy dojde ke zrychlení srdeční činnosti. Mezi typickými projevy anginy pectoris dominuje úzkost, pocení a bolest na hrudi vznikající při námaze.

Infarkt myokardu
Jde o akutní formu anginy pectoris, jejíž příznaky jsou podobné jako u anginy pectoris (bolest na hrudníku), jen bolest je pronikavější, trvá déle a nezávisí na pohybu či dýchání. Infarkt vznikne v situaci, kdy je průchod krve ztížen nebo znemožněn aterosklerotickým plátem, a krev pak vytvoří sraženinu.

Hypertenze
Onemocnění charakterizované u dospělých při opakovaném měření vyšším tlakem (TK) než 140/90 torů. U dětí a mladistvých jsou patologické hodnoty nižší. Hypertenze se řadí mezi hlavní rizikový faktor ISCH. Nejčastěji se projevuje bolestmi hlavy, bolestmi v hrudníku nebo úzkostí a častým krvácením z nosu.

Vrozené a získané srdeční vady
Vrozená vada je přítomna již při narození. V České republice se ročně narodí asi 500 dětí se srdeční vadou. Získané jsou diagnostikovány především v dospělosti. Odhad výskytu je kolem 0,2 % lidí. Výrazně klesá počet srdečních vad způsobených revmatickou horečkou a stoupá počet těch, které jsou degenerativního původu.

Fakta o  srdci

Srdce je dutý svalový orgán uložený v hrudníku, který pravidelnými stahy zajišťuje oběh krve tělem, a tím i přenos dýchacích plynů, živin či odpadních látek.

Jeho hmotnost se liší podle pohlaví – u mužů váží kolem 280–340 g, u žen asi 230–280 g.

Průměrně srdce udělá 100 000 úderů denně.

70x za každou minutu vašeho života se stáhne a přečerpá přitom 5 litrů krve.

Srdce leží pod pátým až sedmým hrudním obratlem.

Dospělý člověk má srdce cca 12 cm dlouhé a 8 až 9 cm široké.

Arytmie

Patří mezi častá srdeční onemocnění. Vzniká v důsledku odlišného vytváření nebo vedení elektrických vzruchů v srdci. Zatímco u zdravých lidí arytmie neohrožuje život, u nemocných s postižením srdce (například po infarktu myokardu) mohou být některé arytmie životu nebezpečné.

Ischemická choroba cév

Jde o zúžení cév v končetinách. Pokud nenastane léčení, může dojít ke gangréně a ztrátě končetin. Při této nemoci se doporučuje dieta, změna životního stylu a medikace ke snížení vysoké hladiny cholesterolu nebo vysokého krevního tlaku. Někdy je možné zablokované tepny uvolnit tzv. balónkovou angioplastikou nebo chirurgicky voperováním bypassu (přemostění náhradní cévou).

Nebojte se k lékaři

Kontroly krevního tlaku jsou důležité už od dětství. Dospělí by měli pravidelně chodit na kontrolu krevního tlaku 1–2x za dva roky. Optimální krevní tlak je nižší než 120/80 milimetrů rtuťového sloupce (mmHg). Při mírně zvýšeném krevním tlaku je potřeba být pod kontrolou.

Podle dr. Vasana z National Heart, Lung and Blood Institute‘s ukazují výsledky Framingham Heart Study, že muži a ženy s mírně zvýšeným 
krevním tlakem (130–139 / 85–89 mmHg) mají velké riziko, že se u nich během čtyř let vyvine vysoký krevní tlak. Nad 140/90 mmHg už může vést k mozkové mrtvici, infarktu, městnavému selhání srdce a selhání ledvin.

Kontrola hladiny cholesterolu by u dospělých lidí (počínaje věkem 20 let) měla být nejméně jednou za pět let. Pokud je u dětí zjištěna silná rodinná anamnéza srdečního onemocnění, je potřeba dělat krevní testy na cholesterol. Vysoká hladina cholesterolu může být způsobena i různými druhy onemocnění nebo nezdravým způsobem života – kouření, obezita, nedostatek pohybu.

Nutné jsou také kontroly hladiny cukru v krvi, jelikož cukrovka způsobuje srdeční onemocnění. V závislosti na rizikových faktorech, jako je například nadváha nebo rodinná anamnéza diabetu, může lékař doporučit první kontrolu někdy mezi věkem 30 a 45 a pak opakování jednou za tři až pět let.

Co jste možná nevěděli?

Angioplastika a bypass nepřináší trvalý prospěch
Jedna z rozšířených teorií o vzniku tvrdých kalcifikátů říká, že se jedná o pokus organismu ochránit tepny před pláty tak, že je pokryje tvrdým kalcifikátem. Přičemž provedení bypassu nebo angioplastiky proces zvápenatění a tvorby plátu nezpomalí, často jej naopak urychlí. Po prodělání obou těchto zákroků často pacienti pociťují, že mají buď novou arterii (v případě bypassu), nebo arterii se zvětšeným průměrem (v případě angioplastiky). Mnoho studií však ukázalo, že nejsou s to zabránit dalším koronárním příhodám.*
* L. F. Wexler et al. 2001. Non-Q-wave myocardinal infarction following thrombolytic therapy.

Transplantace srdce
a plic patří mezi raritní chirurgické zákroky

Důvodem je podle přednosty kardiocentra pražského IKEMu Jana Pirka především nedostatek vhodných dárců.

IKEM provedl první transplantaci srdce a plic v roce 2007 ve spolupráci s Vídní, historicky druhá transplantace, proběhla přesně po sedmi letech a sedmi dnech ve spolupráci s FN Motol. Náročnou transplantaci podstoupil v roce 2014 34letý muž, který od narození trpěl závažným dědičným onemocněním, cystickou fibrózou. 

Operace trvala osm hodin. Na zákrok pacient čekal dva a půl roku. Podmínkou bylo, aby oba orgány dobře fungovaly, 
shodovala se krevní skupina a plíce se podobaly velikostí. Bez transplantace by dle lékařů jeho šance na přežití byla nulová. 
Po operaci se jeho stav zlepšuje, učí se dýchat a začíná chodit.
Na světě jich lékaři provedou asi 70 ročně.

Většina srdečních infarktů je způsobena aterosklerotickým plátem
Až donedávna se za příčinu srdečních infarktů považovaly rozsáhlé kalcifikáty (zvápenatělý cholesterol), které se usazují na vnitřní straně stěn koronárních tepen. Tím hlavním viníkem je ale spíše měkký, relativně malý aterosklerotický plát, který se tvoří ve stěnách cév.

U méně stabilního plátu je mnohem větší pravděpodobnost, že se nečekaně protrhne, než u stabilnějších kalcifikátů. Tělo pak vytvoří krevní sraženinu, aby trhlinu zhojilo, přičemž výsledkem může být totální blokáda průtoku krve. Jejím následkem pak srdeční infarkt. S touto domněnkou přišel už koncem 80. let Steven Nissen z clevelandské kliniky, který v koronárních tepnách pacientů našel mnoho měkkých vypouklin plátů a jen málo oblastí pokrytých kalcifikovaným nánosem.*
* S. E. Nissen and J. C. Curley. 2000. Application of intravascular ultrasound for detection and quantitation of coronary atherosclerosis.

Hlavní rizikové faktory vzniku srdečních onemocnění

dědičnost
pohlaví a věk
kouření
obezita
ldl-cholesterol a triglyceridy
homocystein
C-reaktivní protein
diabetes
hypertenze
stres
Nedostatek pohybu

Sekundární rizikové faktory

obstrukční spánková apnoe
vysoká hladina fibrinogenu (podporuje srážlivost)
vysoká hladina železa v krvi
onemocnění dásní
hypotyreóza (nedostatečná fce štítné žlázy)

Většina kardiovaskulárních onemocnění je v začínajících fázích bez zjevných příznaků, tudíž nebolí. Veřejnosti jsou spíše známy až závažné stavy, jako např. angina pectoris nebo srdeční infarkt. Jejich vznik a vývoj lze u mnoha pacientů výrazně ovlivnit změnou životosprávy a omezením rizikových faktorů.

3 otazky pro:

Prof. MUDr.Jan Pirk, DrSc.Přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulárníchirurgie IKEM

Existuje nyní nějaká novinka 
v metodách na uzdravení srdce při kardiovaskulárním onemocnění?
Novinky se vyskytují trvale. Občas jsou to pouze reklamní triky, ale občas jde i o skutečné pokroky v léčení srdečních onemocnění. V poslední době se jako novinka ukazuje to, že s cholesterolem to není tak žhavé, jak se mluvilo až doposud. Co se týče oboru kardiochirurgie, velkým pokrokem v posledních letech jsou stále dokonalejší mechanické srdeční podpory, tj. lidově „umělé srdce“. Onemocněním srdce lze předcházet celým souborem opatření, který se nazývá primární prevence. Je to soubor úpravy životosprávy tak, aby odpovídala fyziologickým potřebám člověka. Pestrá strava v přiměřeném množství kalorického výdeje a dostatek fyzické aktivity jsou základními principy této prevence.

Kolik se na světě provede transplantací srdce a současně srdce a plic? Kolik jste vy provedl operací srdce?
Ve světě se provede ročně kolem 3 000 transplantací srdce a limitujícím faktorem je počet vhodných dárců. Transplantace srdce a plic je mnohem vzácnější, protože obecně dárců na plíce je nejméně ze všech orgánových transplantací a najít vhodnou dvojici, tj. dárce a příjemce na srdce a plíce, je velice obtížné. Transplantací srdce a plic se provádí nejvýše několik desítek na celém světě ročně. Já mám za sebou kolem 270 transplantací srdce.

Má umělé srdce nějak omezenou dobu, po kterou ho může pacient mít?
Umělé srdce nemá jasně danou dobu životnosti. Na současně nejužívanějším modelu žijí lidé 9 let. Do praxe se již zavádí novější model, který bude mít pravděpodobně životnost ještě delší.

Diagnostika a léčení

I při méně než 3 rizikových faktorech si nechte každých 5 let provést následující testy:
soubor krevních testů
Včetně vyhodnocení hladiny celkového cholesterolu, LDL, HDL a triglyceridů, C-reaktivní protein, krevní cukr nalačno, hemoglobin A1c (pokud je krevní cukr vyšší než 100), lipoprotein(y).

3 a více hlavních rizikových faktorů, zvažte tato vyšetření:

snímkování srdce metodou UF CT S udáním skóre vápníku. Měří celkový objem zvápenatění kalcifikátů. Nechte si zjistit množství vápníku v každé lézi. Zvápenatění už v jednom místě může ucpat artérie a vést k angině pectoris.test fyzické zátěže (ergometrie)Monitoruje vaše EKG v průběhu stupňování zátěže a může odhalit, zda máte významný stupeň blokády v jedné nebo několika koronárních tepnách. Citlivější verzí je pak test za použití thallia.

Pokud u vás bylo diagnostikováno onemocnění koronárních artérií, jsou zde další dvě intenzivní formy EKG:
Holterův monitoring24hodinový záznam EKG v podobě elektrod, které má pacient na těle snímaném během běžné denní činnosti.
Event monitoringPodobný předchozí metodě, ale měření trvá déle, obvykle měsíc.

Aby srdce dobře fungovalo

Prevence je jako vždy naprostý základ. Přijmete-li naše doporučení, můžete snížit nebezpečí, že vás postihne infarkt, na minimum, a to bez ohledu na geny. Co skutečně funguje?

VHODNÁ STRAVA

Tučné ryby
Omega-3 mastné kyseliny mohou snížit riziko srdečního infarktu, krevní tlak, chránit před nepravidelným srdečním tepem. To potvrdil i výzkum vědců z americké Harvardovy univerzity. Měli bychom dávat přednost tučnějším druhům ryb, jako je losos, před rybami s menším obsahem nenasycených mastných kyselin omega-3, jako treska. Rybu bychom měli pravidelně konzumovat 2x týdně.

Plody s tmavou slupkou
Nejen třešně, ale i višně mají v sobě vysoký 
obsah antioxidantů. Mají tendenci snižovat 
cholesterol a i obsah zásobního tuku.

Česnek
Je důležitý v boji proti vysokému tlaku a kornatění tepen. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi a tím 
přispívá k pročištění cév lidského těla.

Hrst oříšků
Přírodní látky obsažené v obilí, oříšcích, margarínech, jogurtech nebo pomerančovém džusu snižují množství cholesterolu. Výživoví odborníci doporučují pravidelnou konzumaci malé hrsti nesolených ořechů.

Nepostradatelná vláknina
Pravidelný příjem vlákniny také omezuje vstřebávání cholesterolu ze střev. Díky tomu klesá hladina „zlého“ LDL-cholesterolu v krvi a naopak se zvyšuje hladina „hodného“ HDL-cholesterolu. Lékaři doporučují zařadit 25–30 g vlákniny do každodenního jídelníčku.

Zelený a černý čaj
Má vysoký obsah antioxidantů. Pravidelné popíjení kvalitního zeleného čaje dokáže snižovat hladinu LDL-cholesterolu a zvyšovat hladinu HDL-cholesterolu v krvi.

RYCHLÁ CHŮZE

Vědci z francouzské univerzity vyzkoumali, že rychlá chůze výrazně snižuje riziko úmrtí na KVO. Po dobu pěti let sledovali 3 200 mužů a žen starších 65 let. Ukázalo se, že ti, kteří patřili do třetiny účastníků studie s nejnižším tempem chůze, měli skoro trojnásobné riziko úmrtí na KVO oproti třetině účastníků, kteří chodili nejrychleji.

VÝŽIVNÉ LÁTKY

Vitamin C
Němečtí a francouzští vědci z Kalifornské univerzity ve studii, která zkoumala účinky podávání vitaminu C u 34 pacientů s městnavým selháním srdce, zjistili, že vitamin C pomáhal buňkám cévní stěny udržet se při životě a zlepšoval funkci krevních cév.

Koenzym Q10
Studie Q-Symbio byla zahájena v roce 2003 a zkoumala u 420 pacientů s těžkým chronickým selháváním srdce, jak dlouho trvá, než se vyskytly problémy se srdcem definované jako neplánovaná hospitalizace z důvodu srdečního selhání, infarktu myokardu, nutnosti transplantace srdce či připojení na přístroj přebírající funkci srdce a plic. Tato mezinárodní kardiologická studie pod vedením dánských vědců zjistila, že lidé s chronickým srdečním selháváním mají o 43 % nižší riziko úmrtí, pokud denně užívají koenzym Q10.

Doporučená denní konzumace potravin, při níž byly ve studiích pozorovány příznivé účinky:
– 1–2 sklenice (à 150 ml) mléka
– 1 jogurt nebo 120 gramů tvarohu
– 30 gramů sýrA
– 500–600 gramů ovoce a zeleniny
– 150 gramů chleba

Léčebné metody

Kromě neinvazivních léčebných metod, zahrnujících úpravu jídelníčku a doplňky stravy, existují i další možnosti léčby. Představujeme ty nejčastější.

Léky
Na průtok krve srdcem mají přímý vliv léky ze skupiny nitrátů, blokátorů kalciových kanálů a tzv. beta-blokátorů. Nitráty se nejčastěji používají ve formě sprejů aplikovaných v případě potřeby pod jazyk. Lze je užívat i ve formě pilulek. Snižují napětí koronárních cév a roztahují je. Blokátory kalciových kanálů a beta-blokátory zpomalují srdeční frekvenci a snižují metabolické nároky srdečního svalu. Aspirin též může pomoci v prevenci uzávěru koronárních tepen a snížit krevní srážlivost.

KORONÁRNÍ ANGIOPLASTIKA
Zúžené koronární tepny lze v některých případech ošetřit přímo v průběhu koronarografie, mechanicky pomocí speciální ohebné hadičky (katétr) s malou nafukovací kuličkou. Jakmile je „balónek“ umístěn, nafoukne se, tím stlačí kalcifikát a rozšíří lumen (průsvit) ucpané tepny. Kolem roku 2000 byla metoda zdokonalena přidáním stentu, pevné trubičky, která zabraňuje stlačenému kalcifikátu, aby se znovu roztáhnul.

Bypass
Operace, při níž se přemostí ucpaná arterie a tok krve se odkloní přes transplantovanou žílu nebo hrudní arterii. Aortokoronární bypass je jednou z nejinvazivnějších metod a úmrtnost během zákroku kolísá mezi 2 a 6 %. K mnoha následným komplikacím patří až u 80 % pacientů významný pokles duševních funkcí a nálady.*
* M. F. Newman et. al. 2001. Longitudinal assessment of neurocognitive function after coronary-artery bypass surgery.

Transplantace srdce (TxS)
Jde o chirurgickou metodu léčení nemocných, kteří dospěli do konečné fáze srdečního selhání. Tento chirurgický zákrok se dnes považuje za rutinní klinickou metodu. Výsledky se stále zlepšují, především v centrech s většími počty operovaných a zkušenostmi s novějšími imunosupresivy. Jedním z významných omezení zůstává nedostatek dárců. Zásadní změnu pak přinese až nalezení způsobu, jak navodit imunologickou snášenlivost, která umožní bezproblémové přijetí transplantovaného orgánu. Česká republika se zařadila mezi deset nejúspěšnějších zemí ve světě, co se týče počtu transplantací srdce na milion obyvatel.

Metoda EECP
O co jde EECP terapie (rozšířená zevní kontrapulzace) je neinvazivní a ambulantní. Skládá se ze 35 hodinových sezení.
Jak funguje EKG monitoruje srdeční rytmus a v synchronizaci s ním nafukuje a vyfukuje vzduchové návleky kolem nohou. Tím pomáhá pumpovat krev nazpět do srdce, což přináší srdci úlevu. Během klidové fáze srdce se návleky nafouknou a krev obohacená kyslíkem je stlačena nazpět do srdce. Těsně předtím, než srdce opět začne pumpovat krev, se návleky vyfouknou a krev opustí srdce, aniž by muselo těžce pracovat. Další využití terapie Zlepšuje srdeční prokrvení dilatací koronárních cév, aktivuje spící (nevyužité) kolaterální cévy, stimuluje uvolňování růstových faktorů a vytváří nové krevní cévy (angiogeneze). Přínosy EECP terapie pomohla několika statisícům pacientů po celém světě. Klinické studie ukazují, že EECP terapie je účinná u více než 75 % pacientů, kteří léčbu podstoupili, a zlepšení může přetrvávat až po dobu tří let.

Cena: 69 € za hodinovou terapii
Kde: Salvecor, Poliklinika Šustekova, Šustekova 2, Bratislava, www.eecp.sk

Mýty a fakta o srdečních onemocněních

Omyly týkající se kardiovaskulárních onemocnění jsou různé. Např. se traduje, že infarkt musí bolet u srdce nebo že v případě dobrého tlaku/cholesterolu nemusí člověk brát léky. Jak je to doopravdy?

Dušnost při námaze znamená onemocnění srdce nebo plic
„Dušnost je přirozený projev dechového úsilí. Závisí na trénovanosti člověka, nabývá na intenzitě díky zátěži.“

Infarkt musí bolet u srdce
„Infarkt myokardu se většinou projevuje svíravou bolestí na hrudi, která přechází až do levé ruky. U žen se často projevuje infarkt pocením, zvracením, úzkostí či může probíhat i bez obtíží.“

V případě dobrého tlaku/cholesterolu, nemusí člověk brát léky 
„Pokud se tlak či cholesterol vrátí do normy, může dojít při vysazení léků na vysoký krevní tlak nebo zvýšený cholesterol k navrácení problému. V těchto případech totiž užívání léků představuje pro většinu pacientů celoživotní záležitost.“

Resuscitovat má jenom profesionál
„V případě srdeční zástavy je potřeba pacienta okamžitě resuscitovat, jelikož se jeho šance na přežití snižuje. Laická resuscitace probíhá stlačením hrudní kosti do hloubky 5 až 6 cm proti páteři. Stlačování hrudníku plynule opakujte. Frekvence stlačování by měla být minimálně 100, ale ne více než 120 za minutu.“

Zdravý člověk se nemusí bát srdečních chorob
„Riziko vzniku srdečních poruch souvisí s životním stylem každého člověka. Sice se častěji vyskytují u osob s nesprávnou životosprávou, vysokým krevním tlakem, nadváhou a u kuřáků, ovšem srdeční onemocnění může postihnout i sportovně založené lidi.“

Cvičení je po infarktu nebezpečné
„Pohyb po infarktu se naopak doporučuje právě pro rychlejší zotavování. Pacienti, kteří začnou pravidelně cvičit, mají významně nižší riziko opakování infarktu a významně se u nich snižuje úmrtnost.“

DIETA ZVANÁ DASH

Jde o souhrn potravin, které jsou nízkotučné, bez cholesterolu a soli. Jídlo je bohaté na ovoce, zeleninu, celozrnné produkty a nízkotučné mléčné výrobky, které mohou pomoci chránit srdce. Dále jsou zde fazole a jiné nízkotučné zdroje bílkovin. Některé druhy ryb také mohou snížit riziko srdečních onemocnění a doporučuje se i omezení tuků.

POZOR NA VÁHU

Vyšší váha může zvyšovat riziko onemocnění srdce. U mužů se považuje za nadváhu, pokud jejich pas měří více než 101 cm. Ženy mají nadváhu, pokud jejich pas měří více než 89 cm. I malá ztráta hmotnosti může být prospěšná.

Výsledky studie na nizozemské univerzitě ukázaly, že více než 20 000 zkoumaných lidí s průměrným věkem 43 let má vyšší obvod pasu a vysoký index tělesné hmotnosti (BMI). Jsou tak úzce spojeni se tří- až čtyřnásobně zvýšeným rizikem úmrtí na KVO a skoro dvojnásobným rizikem tohoto onemocnění oproti lidem s normální tělesnou hmotností.

Zdroje: Cerin, Consommation de produits laitiers associee a une moindre mortalite cardio-vasculaire 2011, Lequotidiendu medecin, Cardiologie-vasculaire, Journal of the American College of Cardiology, The Lancet, Zdravé cévy, TZ VZP 2013, Circulation, European Journal of Cardiovascular Prevention & Rehabilitation, American Heart Association, Health, Kurzweil Ray, Grossman Terry: Fantastická cesta

Nejčastější příčinou úmrtí z nemocí srdce je ischemická choroba srdeční (ISCH). Statistika za rok 2012 uvádí 
75 499 případů této choroby srdce. V roce 2013 zemřelo v ČR na ISCH 25 178 lidí a na infarkt myokardu 6 439 lidí.

Související články